Německo - Sinsheim

8. června 2015 v 22:53 | Iva |  Z cest
Nevím, jak vy, ale já když poprvé slyšela název Auto & Technik Museum, jsem nadšením zrovna neskákala.

Jednalo se o první zastávku rodinného výletu naší velkolepé průzkumné expedice. Zatímco maskulinní část výpravy v technické a militární euforii jevila známky dětinské radosti, my nemilovnice motorů jsme si již prvním pohledem udělaly jasno.

Letadla, auta, motorky,... dobrá, dejme tomu, že se nejedná o obor, kterýžto by mi byl sympatický. Nicméně jsem se rozhodla, že než se několik hodin nudit a potupně se soucitným úsměvem následovat dav, to se raději nějak řekněme kreativněji zabavím.

A tak jsem se v rámci naší velkolepé průzkumné expedice vydala na mou malou, soukromou... a o trochu lákavější.

No a jak jsem dopadla?

Potkala jsem třeba spokojenou rodinku odjíždějící na výlet:


Všiměte si té spokojenosti...


Mám podezření, že tvůrce těchto plastových figurín se rozhodl pro svou malou misi v rámci velké firemní mise (někdo takový jako já). A místo nudných ksichtů se pokusil o zachycení rysů tak lidských, až se staly nelidsky děsivými.

Tak například:


Dále voják z fronty:


A tady bych se snad zdržela komentáře wtf?! :


Ano, přísahám, že se jednalo o muzeum technické. Technicky vzato... dobrá práce.

Mimochodem - dnes jsem poprvé v životě vstoupila do letadla. Kdo ještě takový zážitek nemá, vřele doporučuji. Konečně budete vědět, co ještě přát svým nepřátelům kromě pomalé wifi.
No, nemyslím, si, že jsem klaustrofobik pokud se nepočítá má nedůvěra a neláska k výtahům, ale opravdu mi stačilo vkročit do toho prapodivného prostoru a můj žaludek přebral vládu nad všemi ostatními orgány. Jako malá jsem nesnášela cesty autem a autobusem (ještě dnes je mi občas trochu zle). Ale vidím, že to pořád byla procházka růžovým sadem oproti minutě strávené v okřídlené krabičce smrti.
Zřejmě jsem ten typ člověka, co je rád, když stojí nohama na pevné zemi a o létání si nechá jen zdát.


Zážitků je dost, ale víčka už mi klesají skoro ke klávesnici a zbytek posádky již pravidělně oddychuje. Zítra nás čeká dlouhý den. Opět brzké vstávání. A cíl? Paříž.

Tak tedy dobrou...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama